Ames May Edelmann

25. listopadu 2016 v 18:59 | Admin |  Charakters

Matka: Stephanie Edelmann (mrtvá)
Sestra: Kriss Edelmann, otec: Richard Edelmann (mrtvý,nikdy ho nepoznala)
Teta: Cornelia Knap (v kómatu již od roku 1953)
Strýc: Christoper Knap (mrtvý)

Rasa: Zvěromág
Vek: 78 rokov
Fc: Audrey Hollister
Ames je zrzavá dívka s hnědýma očima. Měří okolo 160 cm a je štíhlé postavy. Má bledou pleť, ale ne zas moc. Není ten typ, co potřebuje zhubnout. Oči má hnědé, skoro rezavé. Má dlouhé hustě černé řasy. Obočí si každý večer upravuje, to je její úchylka. Nos má trošku špičatý, ale jí samotné to nevadí a zatím sklízí jen komplimenty. Tváře má mírně narudlé a to pořád, takže nejde moc poznat, když se opravdu červená. Rty má zdravě červené a plné, proto nemá potřebu nosit rtěnky podobně, používá jen balzámy, na kterých trochu ujíždí. Nosí převážně jen řasenku, občas černé linky. Má dlouhé rovné zrzavé vlasy, které si nikdy nebarvila. Nejraději nosí volná trička (vždy s dlouhými rukávy!) a svetry převážně modré barvy. Naopak, na nohou nesnese volné kalhoty. Preferuje spíše černé dlouhé legíny nebo útlé džíny. Někdy se vám může podařit ji spatřit v sukni, ale to jen v takové, která zahaluje celé nohy. Nemá ráda, když jí jsou vidět nohy a ruce. Na nohou nosí výjimečně podpatky, ale normálně nosí černé botasky. Náušnice moc nenosí, avšak na jejím krku uvidíte za jakékoliv okolnosti stříbrný řetízek s podobou vlaštovky. Nehty si výjimečně lakuje na modro (jiné barvy ne), normálně je má jenom průhledným lesklým lakem. Má jednu jizvu, na levé ruce, kterou má již od dob které si pamatuje. Její matka jí nikdy nic neřekla. Chová se velmi zvláštně. Občas se zakoktá, jindy prostě mlčí, protože nemá co říct. Již byla zamilovaná, ale chybně, sama o tom nerada mluví. Nemá moc přátel, vlastně žádné. Žije v bytě, který si sama zařídila. Nemá ráda cigarety ani alkohol, o násilí jí nemluvte. Co ale opravdu zbožňuje z celého srdce, jsou dortíky. Nejvíc jahodové, nepohrdne ale ani čokoládovým zákuskem. Celá je na sladké, akorát nesnáší lízátka. Když jí dáte lízátko, poděkuje, vezme si ho, ale pak ho dá někomu jinému, to je její zvyk. Je tvrdohlavá, neústupná a paličatá. Stojí si za svým a vždy, opravdu vždy, musí mít poslední slovo. Miluje přírodu, vodu. Nikdy nepije alkohol. Kouřila, ale nyní ne. Má panickou hrůzu z násilí, proto se učí bránit, ale jí samotné se to hnusí.
Ames se narodila 9.1. 1940 v malé vesnici v Německu do rodiny zvěromága a člověka. Její matka byla člověk a otec zvěromág. Otec u narození nebyl, protože byl povolán do začínající války, kde padnul. Její matka dostala zprávu o smrti svého manžela, roku 1942, byla těhotná. Když porodila Amesinu sestru Kriss, rozhodla se utéct. Nikdy nevěřila, že válka skončí. Rozhodla se tedy riskovat, sbalila svoji 2letou dceru Ames a novorozenou Kriss a vydali se pěšky k hranicím. Museli jít skrytou oklikou, cesta jim trvala 48 hodin. Cesta byla naplánovaná do Anglie a pak lodí do Ameriky kde měli tetu a strýce. Přes hranice se dostali a následně do Anglie. V Anglii museli zůstat kvůli jistým okolnostem další dva roky. Když se blížili Amesiny třetí narozeniny, ptala se jí matka, co by si přála. Ames jí na to řekla, znát svého otce. Matka jí tedy začala vyprávět o otci. Ames byla nadšená ze zvěromágů a přála si, aby byla jeden z nich. Její matka si to také přála, ale vše poukazovalo na to, že zvěromág bude Kriss. V lednu roku 1943, na Amesiny narozeniny, šla tehdy s roční Kriss a tříletou Ames do lesa na procházku. Bylo hodně sněhu, dalo by se říci že byla krutá zima. Amesina matka dávala s Kriss do krmelce nějaké žrádlo pro srnky, když Ames uviděla něco rezavého. Šla tedy za tím. Zrzavé zvíře se vzdalovalo, tak se teprve tříleté dítě dalo do běhu. Ames doběhla až na malou mítinku, kde před ní spočinul rezaví tvor. Měl velká žlutá kukadla, rezavou barvu a bílé bříško… Liška se na Ames zvědavě dívala a v očích jí blýskalo. Ames pocítila zvláštní cit, chtěla tu lišku pohladit ale zároveň na ní prskat… Pak tam přiběhla Amesina matka s malou Kriss a liška se splašila.. Ames se poprvé proměnila ve školce, půl roku po tom co spatřila lišku. Její tehdejší nejlepší kamarádka jí nechtěla půjčit hračku, tak se Ames naštvala a proměnila se v malé lišče. Tehdá jen prskala, ale svou kamarádku i poškrábala. Po tomto incidentu se její matka rozhodla, že už nechce dál čekat a znovu se sbalili a vydali se do Ameriky. Světe div se ale i zde se jim podařilo úspěšně prchnout. Konečně byli v Americe. Zde její matka dostala práci jako zdravotní sestra (měla školu) a jejich život se zdál být zase normální. Brzy nato se přistěhovali ke strýci a tetě, kteří do Ameriky uprchli ještě před válkou. Když bylo Ames pět let, byla roztomilá zrzavá holčička s modrými kukadly a narůžovělou tvářičkou. Byla talentovaná na hru na klavír, který měla doma. Ráda si prozpěvovala, zkrátka své matce působila samou radost. Ale vše se změnilo, když jednou šla její matka zpátky z noční směny. Je mrtvá. To jsou slova, která zní Ames pořád v hlavě. Nikdy se nedozvěděla, co se její matce stalo. Zůstala samotná, šestiletá holčička se svou čtyřletou sestrou. Její teta a strýc, jako by jí neměli rádi, se jí zřekli. Měli zájem jen o Kriss. Báli se mít doma zvěromága. Soud jim ale přidělil děvčátka obě. Ames ani Kriss se nikdy nedozvěděli, co se stalo matce. U strýce a tety se neměli špatně, ale na Ames byli vždy takový… zlí ne, jen se jí báli. Nevynadali jí, když něco provedla a jí to vadilo. Přišlo jí to nepřirozené. Vždyť se v lišku měnila jen jednou! Když se jednou sprchovala, všimla si malého znaménka co měla na rameni: ve tvaru srdíčka. Věděla, že ho zdědila po matce, a rozhodla se zjistit pravdu. Rozzlobená sedmiletá Ames vpadla do pokoje strýce a tety a začala na ně ječet. Teta se jí pokusila uklidnit, ale když nic nepomáhalo, chopil se věcí strýc a začal křičet taky. Ames na to nebyla zvyklá a tak sklapla. Od tety se dozvěděla, že její matka byla zavražděna. Ames se rozplakala. Teta jí chtěla utišit a tak jí dala malí přívěšek s vlaštovkou, který patřil její matce. Ames ho už nikdy nesundala z krku. Když bylo Ames třináct let, její teta měla bouračku a upadla do kómatu. O její sestru i o ni se staral strýc, ale když se teta neprobrala ani po roce, začal strýc pít víc a víc. Ames trávila celé hodiny u tety v nemocnici, kde se z lékařské správy, kterou nechal u postele nedůsledný doktor, dočetla, že její teta je také zvěromág. Ames plakal celé hodiny, ale její teta se neprobrala. O dva roky později přišla jednou Ames ze školy, když uslyšela ze sestřina pokoje křik. Přišla tam a uviděla opilého strýce, jak se pokouší znásilnit její "malou" sestřičku. Ames se rozzuřila: najednou z ní byla liška. Prokousla strýci hrdlo, který s křikem upadl na zem. Jeho poslední slova byla: zasloužila si to. Tato slova slyší Ames doteď. Její sestra byla celá od krve, ale byla šťastná, že ji ames zachránila. Již od mala jí záviděla, že je zvěromág. Strýcovu mrtvolu hodili společně do moře a pak odešli. Došli až do Wonders, kde se usadili v podnájmu. Když ale neměli z čeho zaplatit jejich domácí, chtěla je vyhodit, ale než to stihla, prokousla jí Ames hrdlo. Byt jim zůstal, a teď tam spolu žijí.
Má krásnou zrzavou barvu a bílé břicho. Tajuplné oranžové oči.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama