Clara Simons (Obrázek)

30. srpna 2016 v 22:07 | Admin

William Simons - otec
Martha Simons - matka
Nicholas Simons - bratr

Kosmetička

Fc: Grace Phipps
Zvěromág
Věk postavy: 25 let
Clara je milá dívka, která miluje společnost lidí, skoro se nechová jako zvěromág, nedokáže být agresivním zvířetem, které v sobě má. I když je to hodná slečna, tak je stoprocentně upřímná, protože té si i sama nejvíce cení. Všichni jí říkají, že by neměla být tak důvěryhodná, protože by se jí to mohlo někdy hodně vymstít, zatím věřila jen správným lidem a nikdo jí nezneužil, ale co není může být. Také se nedá říct, že by to bylo smutné stvoření, ba naopak. Úsměvy rozdává všude kudy jde. Opravdu se neměla narodit s tak agresivním zvířetem v sobě, protože to k ní opravdu nesedí. Mezi muži je velmi oblíbená a to není proto, že by každému vlezla do postele, ne že by ti muži nechtěli její intimní přítomnost, ale ona dokáže naslouchat. Je to andílek uvězněný ve zvířecím těle. Neublížila by nikomu, i kdyby na ní útočil. Jen by se bránila, ale zabít by nedokázala. Není to tak, že by byla slabá, prostě jen nechce nesmyslně ubližovat lidem a jiným stvořením. Válčení rozhodně nepatří mezi její oblíbené záliby a nejenom válčení, každý bojový sport jí připadá zbytečný. Ráda zpívá a k tomu všemu také hraje na kytaru. Troufne si i sama o sobě říct, že hraje i zpívá hezky, také se vyžívá v makeupu a baví jí zkrášlovat jiné lidi, sebe samu však nepotřebuje zkrášlovat, protože je to naprosto zbytečné. Sama sobě připadá hezká, ale nebojte, nikomu to necpe, to by hraničilo s namyšleností a to prosím není ani náhodou. Také na svém vzhledu pracuje, není tlustá, to by si nemohla dovolit mít mužskou pozornost, oproti tomu má svalnatou postavu, sportuje a troufnu si říct, že je to opravdu vytrvalá dívka s velkou výdrží. Její pleť je skoro bílá, což dokonale kontrastuje s jejími havraními, kudrnatými vlasy, které dosahují něco málo pod ramena. Černé vlasy oproti tomu také kontrastují s ledově šedýma očima a obličeji samozřejmě dominují rty, které má od přírody temně rudé. Což bylo velmi zajímavé, několik dívek se jí už ptalo, jakou používá rtěnku a lesk a nevěřily jí, že nepoužívá ani jedno z toho.
Výškou nepřekoná ani 160 centimetrů, je to takový skřítek a jenom její zvíře je na ní velmi velké, skoro nepřirozeně, což bylo opravdu divné. Mezi její oblíbenou barvu patří černá v kombinaci s královskou modrou, obojí jí zvýrazňuje její ostré rysy a případně klíční kosti, které má také velmi výrazné. Do jejích tváří se dostane barva pouze když jí někdo uvede do rozpaků, jinak jsou také skoro bílé, skoro by se dala splést s mrtvolou, bohužel, pořád má tělesnou teplotu stejnou jako každý živý tvor na této zemi. takže je stále poznat, že je živá. Její tělo postrádá jakýkoliv pigment, takže když je na slunci, tak se nikdy neopálí a i v létě vypadá jako kdyby byla stále zavřená doma, také nemá žádné pihy, pouze čistou, světlou kůži, ve které rostou jemné chloupky. Jediné obočí má tmavou barvu, ostatní chloupky jsou světlé stejně jako její pokožka. Příroda jí dopřávala a ona si toho náležitě váží.
Narodila jsem se do bohaté rodiny, která se však postupem času rozpadla a to přesně ve věku, kdy mi byli tři roky a měla jsem si vybrat své zvíře, do kterého jsem poté začala brát podobu. Sama do teď nevím, jak jsem mohla vybrat sněžného leoparda, ale už je to tak. Jsem sněžný leopard a něco se v rodině poté změnilo. Matka jako by se psychicky zhroutila a otec jí v tom jen podporoval. Nakonec nás matka nechala samotné a já vyrůstala za výchovy mého otce a staršího bratra. Otec měl práci, kdy často nebyl doma a tak mě vychovával Nicholas, se kterým mám úžasný vztah. Vypadáme skoro jako dvojčata a často se nás lidé ptají, jestli jsme jednovaječná dvojčata. Je to vtipné, protože Nich je starší o 5 let. Nevím jestli mám být pohoršena a nebo Nich vypadá prostě jen mladě, ale ten kdo naší rodinu nezná, tak nic nemůže vědět. Z pozdějších novinek jsme se dozvěděli, že matka pracuje v bordelu a tím si vydělává na alkohol a drogy. Otec se z toho skoro zhroutil, ale nedovolili jsme mu to a s Nichem jsme mu pomohli to zvládnout. Otec je jediný rodič, který na mě má nárok, i kdyby se matka dala dohromady, jakože nedá, stejně bych zůstala s otcem, protože to ona nás opustila. Troufnu si říct, že matka je jediný člověk, kterého jsem schopná nenávidět. Je pravda, že bych nemusela, protože i když nás opustila, stále jsme byli bohatá, rodina, ale nechala tátu samotného na výchovu dvou dětí. Bratra to stále trápí, jednou, když mi bylo patnáct let a jemu dvacet, jsem ho nachytala, jak brečel, když jsem se ho ptala proč, řekl mi, že kvůli matce. Tehdy jsem poprvé utěšovala já jeho a ne on mě, bylo to opravdu zvláštní. Už to víckrát zažít nechci, proto jsem možná tolik nekonfliktní člověk.
V patnácti letech jsem také poprvé začala zpívat, bratr mě naučil hrát na kytaru už v osmi letech, ale nikdy jsem si netroufla zazpívat si s ním, když jsem to však v patnácti zkusila, oba dva jsme byli uchváceni mým hlasem. Bratr si stále myslí, že to dotáhnu se zpěvem daleko. Další věc, které se věnuji je kosmetika. Na střední škole jsem se rozhodla, že se stanu kosmetičkou, protože jsem chtěla dělat slečny stejně krásné, jako tvrdily, že jsem i já. Častokrát se mě ptaly, kde jsem sebrala tak dokonalý makeup, kde jsem vzala tak dokonalou řasenku a další takové věci. Vždycky jsem jim odpověděla popravdě, protože opravdu neumím lhát. Nikdo mi to však nevěřil, ale nemíním je přesvědčovat o své pravdě. Když jsem si sháněla práci jako kosmetička, dostala jsem se do bordelu, kde pracovala má matka. I když jsem jí nesnášela, toužila jsem po tom, abych jí pomohla, bohužel odkopla mě, jako štěně, když mi řekla, co je důvodem její nenávisti ke mně, byla jsem opravdu překvapená. Tvrdila, že doufala, že se nikdy nestanu skinwalkerem, protože ona sama jím není, že je to pouze můj otec a teď já. Věděla jsem sice, že Nicholas zvěromágem není, ale i tak mě zaskočilo, že nás opustila jen kvůli tomu, že jsem se stala metamorfem, kterým ona sama není. Došlo mi, že na mě žárlí, že mě otec miloval více než jí, ale i tak to bolelo. Opustila kvůli mě Nicha, který trpí dodnes. Nesnáším jí a v tu chvíli jsem jí opravdu chtěla zabít, možná byla škoda, že jsem se k tomu nedostala. Domů jsem se už vrátit nechtěla, proto jsem odešla z domu. S otcem a Nicholasem jsem však stále v kontaktu. Pochopili, proč jsem odešla a táta mi dokonce dopřál nějaké ty peníze, kterých oni dva měli dostatek. V mých 25 letech jsem se tedy osamostatnila a dostala se do městečka Wonders, kde jsem si našla práci jako kosmetička a usadila se v menším bytečku, který mi vyhovoval tím, že nebyl moc prostorný. I když jsem toužila po smrti své matky, nechtěla jsem zabít nikoho jiného a stala jsem se znovu tím mírumilovným tvorem. Do podoby sněžného leoparda jsem se dostala pouze ve výjimečných příležitostech a úplňku, jinak jsem se tomu snažila vyhýbat. Tohle byl celý můj příběh. Teď jsem začínala žít nový život, i když ten starý se mi do toho stále pletl. Čas od času mě přijel navštívit bratr, pověděl mi nějaké novinky o jeho životě, že se znovu začal stýkat s matkou a z toho mě bodal neuvěřitelně ostrý osten žárlivosti. Proto jsem se začala kontaktu s bratrem vyhýbat, bála jsem se, že se přestanu ovládat a ublížím mu.
Sněžný leopard. Jsem obyčejný sněžný leopard, akorát trochu větší než je normální. Byla jsem od ostatních sněžných leopardů odlišná pouze svou výškou a váhou. Sama nevím jak je to možné, protože jinak jsem malý člověk. Je vidět, že mám krásné šedé oči, stejně jako ve své lidské podobě. Srst mám šedou s černými skvrnkami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama